sobota 6. ledna 2018

Do nového roku s optimismem

- uvědomění si, že se toho děje dost - toaletní problémy - mám príma kolegy - jak to oznámit po firmě - i máma se snaží - ignorace náušnic - příjemné věci - méně příjemné věci - konečně jednou šťastná -

        Ty jo, dlouho jsem nic nenapsala… A ono se přitom začíná dít hrozně moc věcí. Na jednu stranu možná tím, že je toho tolik už jsem trochu otupěla a nějak i díky tomu nemám ani pocit, že by se něco dělo.
      Takže papám prášečky. Mám za sebou čtvrtou epilaci. I když zatím jde o chvilku, nějaké ty změny na sobě začínám pozorovat a upřímně (jak už jsem říkala, mám kliku v tom, že mám od přírody spíš holčičí obličej) se docela divím, že se v práci neděje nějaká šuškanda, a že mi toho chlapa fakt ještě věří. Navíc po jednom zážitku, který mi zlepšil náladu na několik dní. To jsem tak byla na pivu s kolegy z práce, samozřejmě v klučičím. Samozřejmě, vypité pití udělalo své a já si musela odběhnout na záchod, samozřejmě na pány. A stojím si tak u umyvadla, myji si ruce, otevřou se dveře, vejde dovnitř nějaký pán, zmateně se na mne podívá, řekne: “Pardon,” a jde pryč. Já v tu chvíli z toho byla zmatená taky, vyšla jsem ven a vidím jak se pán zmateně rozhlíží. Ukážu prstem na dveře za mnou se slovy: “Tady?” Pán se a mne opět zmateně podívá a jde do dveří, ze kterých jsem přišla. S kolegy se v jednu chvíli diskuze stočila k jejich problému si zapamatovat výročí svatby. Poznamenala jsem, že je o jednoduché, prostě jedno datum, na což mi šéf, před kterým jsem se už vyoutovala, mi řekl, že tomu nemůžu rozumět a že nejsem moc relevantní vzorek, což mi v tu chvíli upřímně zvedlo náladu ještě víc.
          No a k těm věcem, co se dějou: hlavně se začínám outovat v práci, ví to o mně čím dál víc lidí a zatím jsem se nesetkala s žádnou negativní reakcí, všichni byli zatím sice trochu v rozpacích a překvapení (čemuž se nedivím), ale snažili se podpořit, pomoct. A to se, prosím, jedná o samý chlapy. Jako jo, všichni jsou vzdělaní a myslím si, že fakt rozumní a určitě bych si nemyslela, že by mě kvůli tomu nějak totálně odsoudili, ale pořád to v průměru berou holky líp, takže jsem měla trochu obavy. A nakonec to vypadá, že jsou u nás v tomhle všichni skvělí. Jeden kolega se mě dokonce hned zeptal, jak se budu jmenovat, že aby si začal pomalu zvykat. Další kolega mi říkal, že tu dobu, co jsme se neviděli (období vánoční) proběhla nějaká malinká změna, která není moc postřehnutelná, je absolutně nedefinovatelná, ale prostě že je na mě něco malinko jinak. A taky mi nabídl, že si klidně můžeme naplánovat služebku tak, abychom jeli spolu, že se asi budu cítit líp, když budu mít v okolí někoho, koho znám. 
     I povídání se šéfkou personálního (kterého se zúčastnila i jedna moje strašně fantastická kamarádka, aby jí řekla nějaké ty svoje zkušenosti a pomohla s tím, jak to celé řešit procesně) dopadlo úžasně, jak to tak vypadá, tak až budu chtít, tak mi změní v systému jméno klidně rovnou na finální, ať se vyhneme zbytečným změnám a čachrům, pořádně jsme se domluvili i na tom jak informovat další kolegy. Shodli jsme se na tom, že posílat hromadné celofiremní maily je zbytečné, protože to stejně nikdo pořádně nepřečte. A nejlepší cestou to prostě říct lidem se kterými častěji spolupracuju a pár dalším lidem nějak rozptýleným napříč odděleními. Ti ostatní to zčásti nejspíš ani nezaregistrují a když jo, tak se zeptají. Lidí, kteří budou schopni vyvrátit nějaké vyloženě pomluvy, žvásty a dezinformace, bude spousta. A co se týče zahraničních kolegů, agendu prostě přebírá kolegyně.
         Dokonce i máma se už snaží. Kolikrát už začíná hovor v ženském rodě, a když už použije ten původní, tak ji opravím, ona se omluví a přejde do ženského. Vlastně jsem čekala, že jí to bude trvat o docela dost dýl. Srovnaná s tím ještě moc není, ale nic není ztraceno.
         Taky jsem si nechala píchnout ouška, mám jen takové malé pecičky (respektive, úplně obyčejné piercingové šperky), vůbec mě to nebolí, prý s nimi vypadám hrozně roztomile a co mne nejvíc překvapilo, zase si toho nikdo v práci nevšiml. Mám sice delší vlasy a nosím je rozpuštěné, takže náušnice zakrývají, ale prostě jsem čekala aspoň nějaký pohled nebo otázku. Ono je přece jen jednodušší se vyoutovat, když se někdo zeptá, protože najednou se ta informace stává žádanou. Ale tak uvidíme.
          A nakonec ještě změny vyvolaný prášečkama. Docela mi povyrostl zadek a stehna, myslím si, že je to tím, že jsem přes Vánoce pár kilo přibrala a ono to všecko šlo na ty správný místa. Taky mě kamarádka upozornila, že mi začínají růst prsa. Mají furt ještě hlavně klučičí tvar, ale velikost odpovídá spíš stavu, kdy jsem měla o deset kilo víc. A ten klučičí svalnatý tvar se začíná trochu rozpouštět a začínají se lehce zaoblovat. Mám o dost světlejší a lepší pleť, menší póry a prý začínám být heboučká. Vousy jsou po čtvrté epilaci už skoro úplně vybledlé, za dobrého světla mám obličej trošku flekatej a za horšího světla není vidět, že by cokoliv rostlo. Holení se denně je nutný, protože jak mám vousy tmavý a je jich málo, tak neoholená vypadám… Vypelichaně. Na hrudníku a břiše už skoro nic neroste hlavně díky IPL epilaci, ale je to lehce tečkovaný, protože se pod kůží ještě schovávají mrtvé folikuly. Hrozně mi poklesla potřeba sexu, což je dost uvolňující, taky se jsem ještě hůř vyhecovatelná než dřív. Podle přítelkyně jsem poslední dobou občas slušně podrážděná, nepříjemná a pubertální, vzhledem k tomu, že jsem byla varována, tak tomu i docela věřím. Ale jinak se po psychické stránce cítím mnohem líp - nejspíš příjemná kombinace cíle v dohledu, chemického koktejlu v mozku a toho, že jsou na mě všichni hodní. Dost možná i díky tomu, jsem například v práci mám dojem organizovanější a koncentrovanější.
          No a pak jsou tu samozřejmě i věci příjemné méně, a to třeba to, že najednou mi k opití se stačí zhruba poloviční množství alkoholu než dřív. Možná i míň. Po týdnu jsem začala být hrozně brzo ospalá a unavená, ale to už na mne naštěstí už tolik nepůsobí (nebo jsem si zvykla). Horší je to, že posledních pár dní mi absolutně selhává termoregulace. Například jdeme spát, moje drahá polovička si stěžuje, že je jí vedro a vystrkuje nohy zpod peřiny, zatímco já jsem zabalená jak sushi rolka, mám husinu, je mi děsná kosa… A do toho se ještě děsně potím. A pak se vzbudím s tím, že můžu jít ždímat pyžamo. Fakt příjemný a kvalitní spánek. A kdyby se to dělo jen v noci, občas mě to přepadne i v práci, všichni jsou v tričkách, jen já mám na sobě tři vrstvy oblečení, mrznu (u čehož se samozřejmě strašně blbě soustředí, takže to na období návalu chladu nejen totálně zruší nárůst efektivity o kterém jsem psala dřív, ale spíš jen tak blbě čumím do monitoru a nedělám skoro nic) a přitom se potím. A taky jsem hrozně zeslábla. Jakože přítelkyni už uzvednu hodně stěží a dokonce mi otvírala i dvě zavařovačky. Ale kdyby mě nechala se o chvilku snažit dýl, tak jsem to určitě zvládla taky, pf. A hlavně se kvůli tomu cítím o dost míň bezpečně večer a začínám dost dobře chápat některá úskalí ženského pokolení, a že prostě chlapi jsou fyzicky výkonnější a snadno dovedou i díky tomu udělat prostředí pro ženu dost nepříjemné.
           Abych to shrnula, všechno se zatím tváří, že spěje k dobrému konci, já začínám mít pocit, že život má snad i smysl. Mám hroznou radost z probíhajících změn, i když upřímně jsem je čekala o dost pomalejší, původně jsem měla v plánu jít do RLT tak za půl roku, kamarádky mi říkají že mi dávájí čas tak do února, já osobně jsem svůj odhad upravila tak na duben. A už aby to bylo.

16 komentářů:

  1. Léčba zde probíhá pomocí doržování stereotypního chovíní a to velmi výrazného. Hormonální léčbě se nevyžaduje, ale po TG ženě se chce , aby dávala pomocí výrazných signálů, že je žena - sukně, šaty, líčení a pod. A také se chce po ní afektováné ženské chování.

    Nenabízí pomoc TG ženám, které nechtějí vypdat jako transvestita a raději voí unisex. a také těm, tkeré se raději chovajhí přirozeně žensky a ne afektovaně.

    Pro ty je pak život šílený, jelikož lidí podle obličeje identifikují mužsky a je to ponižující...

    ten život je ponižující i pro ty , co volí signály lidem - to je pak lidi považují za transvestity, homosexuly a pod.

    Život pro transgender je v současné medicíně dosti utrpení

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele jako... Po mě teda nikdo nic takovýho nevyžaduje. o.O
      Jakože já si zatím na nic moc stěžovat nemohla. Jako jasně, někteří lidé mli být milejší, ale pořád jsou to jen lidé - mohli mít špatný den. A i kdyby ne, jak by se to ve výsledku lišilo od čehokoli dalšího? Holt jsou nepříjemný prodavačky, úředníci, doktoři...

      A jinak prostě možnosti medicíny nejsou neomezený. Najdou se s neaktivníma receptorama, s jiným problémem, proč HRT nezabírá, nebo s extrémně maskulinními rysy... A věřím, že lékaři se snaží, ale holt nejsou všemocný. Je nás prostě moc málo na to, aby to byl ze strany společnosti řešit. Třeba kdyby bylo víc trans doktorek!

      Vymazat
    2. Možná proto, že tyto stereotypy chceš dodržovat. a i ta navržená lékařská cesta ti vyhovuje - neustále lidem něco vysvětlovat. Dost holek toto nechce řešit a prostě potřebuje účinky HRT a žít v klidu.

      Lékařství by toto zvládalo celkem bez problémů, kdyby se jim chtělo.

      Ale díky léčbě postavené na chování, dodržování stereotypů , oblečení nic nedělají...

      Lekaří nic nedělají, dokazují to moej zkušenosti přes deset let při konzulataci s nima a také, že není jediný výzkum na světě o účincích HRT.

      A není to tím, že by nás bylo málo...je to tm, že to navrhli pro úzkou osobu osob..ostaním, kterým toto nevyhovuje, at raději umřou si asi myslí...
      a taky nás považují za odpovad...

      Vymazat
    3. Wow... ten matroš, co bereš, musím někdy zkusit. Jak se to jmenuje, "konspiráze 2000"? Jedna tabletka a začneš vidět spiknutí i ve směru otáčení vody ve výlevce při vypouštění?
      Základní charakteristikou transsexuality je, že je to autodiagnostická záležitost. Člověk samotný si musí umět sám před sebou říct, že je, co je. Doktoři jen pomůžou vyloučit, že to není něco, co diagnostikovatelné je (třeba deprese, bludy a tak) a k tomu je ještě ten rok na prášcích a real-life test. Což je období, co má člověku pomoct, si znova ujasnit, že je to ono. Nikdo nikoho do ničeho nenutí a jestli někdo ten pocit má, tak má nejspíš ještě další duševní problémy. Že do toho někdo jde z pocitu "nucení od doktorů" a ne kvůli sobě, tak je s odpuštěním debil. Jo, pár zákonů by stálo za to upravit, nic není perfektní, ale co popisuješ ve všech svých příspěvcích na tomhle blogu, jsou fakt haluze.
      A jako promiň, ale "slabá hormonální léčba"? Tušíš vůbec jak funguje lidský tělo? Co si představuješ, že by měli doktoři předepisovat? Monstr dávky hormonů, co jak mávnutím magické hůlky přebudují chromozomy, zázračně vypadnou chlupy a vousy, kosti se přeuspořádají.... a to všechno za dobu kratší, než trval vůbec předchozí vývoj daného člověka do dospělosti? Jdi zpátky do říše pohádek. Nebo se nech zmrazit a počkej si na nanotechnologie a přepisování DNA v živém organismu.
      Dneska je, co je, a překvapivě to funguje. Co nefunguje, se dá většinou dohnat plastikama, epilací, hlasovou terapií... Kdo je ženská v blbém těle a má nějakou vůli, trochu sebereflexe a touhu se k tomu vysněnému cíli dostat, se tam prostě dostane. Ale ta síla je v člověku, ne v okolních lidech a doktorech a kdo ví kom ještě. Padnoucí oblečení ti bez tebe nikdo jen tak nesežene a nehodí do šatníku, když se nesebereš a nezařídíš si epilace ve správnou dobu, tak ti vousy taky nevypadaj a tak dále. Jo, něco stojí vlastní peníze, něco se dá uhrát na pojišťovnu a tak dál... ale ta hlavní investice je do sebe a do vlastní píle a času a nikdo jiný to neudělá, nikdy. Těch, co mají doopravdy smůlu na tělo, na které nepomůže nic z toho, co jsem popsala, je zatraceně málo, bohužel jsou nejvíc vidět a taky tím nejvíc trpí. A pak je větší skupina těch, co jim to taky "nefunguje", jenže je spíš problém někde v jejich hlavě...

      Fakt mi vrtá hlavou, o čem to většinu času meleš. Znám holky, co mají i po dvou letech HRT mužské rysy... ale i když chodí, jak říkáš, "unisex", protože přeci jen, lodičky ve velikosti 45 se hledají blbě, tak si je s chlapem nikdo nesplete. Protože se chovají a gestikulují jako normální ženské. A to nejsou stereotypy, to jsou drobnosti, co jsou pod úrovní stereotypů - stereotypy nutí člověku podvědomě společnost, ale spousta věcí - způsob pohybu, některá gesta, reakce, způsob mluvené komunikace... se fakt liší mezi ženskými a chlapy. A když nefunguje tahle nízká úroveň pod stereotypama, která je zřejmě závislá právě na mužské/ženské stavbě samotného mozku, tak jako fakt nevím, co chceš - na to ani ta HRT nepomůže... a pak si fakt nejsem jistá, jestli nejde spíš o to, stát se androgynem a říkat si středním rodem, což je z mého pohledu taky validní cesta a forma existence, jen ji mimo vzdělanější společnost nikdo zatím moc nebere...

      Vymazat
    4. konspirace? vždyt v tom textu potvrzuješ vše , co píši :D btw. něco jako mužské, ženské rysy v obličeji moc není - je buď žensky vnímaný obličej a nebo mužsky ...a právě lidi během zlomku vteřiny dokáží ten obličej vyhodnotit žensky/mužsky ... nic více je nezajímá. Samozřejmě pak udělají další škatulky . muž, zženštilý muž, transsexuál, transvestita, apod. Takže něco jako chování nikoho nespasí, mám přirozené ženské chování a přesto jsem podle obličeje chlapeček :))

      Plastická chirurgie- nedokáže změnít vnímaní obličeje z mužské na ženský. Jelikož to, jeslti je právě mužsky a nebo žensky obličej vnímán je dáno rozložením tuku, svalstva a změnit to - je šílená řezničina.

      Toto má právě měnit účinná HRT. O lidském těle toho vím velice dost :)

      btw. Znakem žen je prý empatie. Tak mi příjde, že některé trans, co jim někdo kritizuje léčbu, která jim šíleně vyhovuje se začnou chovat jako drsní chlapi a musí zabušit na hrudník, že jim ta léčba vyhovuje a že všechny vše zvládají ...

      a žádná empatie k tomu, že pro dost žen je momenální situace utrapení - ne každá zvládne fungovat s mužským tělem a něco lidem dokazovat. pro takové je život peklo

      Vymazat
    5. -když doktor diagnostikuje trans, tak ji může rovnou psát antidepresiva. Fakt nevím proč by diagnostika deprese měla vylučovat TG. Souvislost je tam opačná. TG disforie způsobuje deprese atd. Zase jsou na to poměrně hezké studie, hezký co se týče metodiky ne výsledků. U TG lidí jsou bohužel deprese i sebevražedné sklony o řád častější než v cis populaci. Že by se chlap zbláznil a měl blud, že je královna ze Sáby se asi stát může pochybuju, že stim poběží na sexuologii.
      - nuceni doktorů tady bylo a do značné míry někde ještě je. V podstatě v našich zákonech se stále vyžaduje SRS pro úřední změnu (i když vzhledem k poslednímu rozsudku pro EU soudu už nemá NOZ žádný význam). Takže ano. Nucení do SRS tu je, bývalo a někde ještě je nucení do RLT před hormony. S logikou že donucením k travestii vyloučíme TV. (Viz třeba videa Torres, v tomto výjimečně bludy netvrdí)
      -monstr dávky hormonu úplně ne. Tady třeba se výjimečně předepisuje noefollin i když asi taky málo, viz ty návaly horka, když by se pro začátek přestal používat plošné Estrofem co má nejhorší poměr efekt/vedlejší účinky tak by to asi pomohlo. Teda estrofem funguje většinou u těch co jo protistátně cumlají a ordinují si tak DIY velké dávky hormonu. Problém je že jsou právě další látky co ovlivňují tu expresi genů při dodání E. Ty se neřeší vůbec (respektive existuje jedna jediná studie)
      - viz jiný pošty. Určení pohlaví neděláte z gest. Podivate se na obličej, postavu a obratem vidíte jestli před vámi stojí muž nebo žena, nebo koukáte jak stočený drát z otomanu.

      Vymazat
    6. Anonymní: deprese by naopak měly být podmínou u diagnostiky :) ono jako diagnostikovat a genderovou dysforii někomu, komu nezpůsobuje žádné životní problémy...je trochu blbý.

      Pak je otázkou kolik cispopulace by pocitovalo genderovou dysforii, kdyby se jim rázem změnili těla. třeba by to zvládla většina v pohodě :))

      Vymazat
    7. Holt musíme být víc slyšet, co já vím, být víc proaktivní... Ono někdo musí vědět, že je potřeba takové studie dělal, aby je dělat začal. A internetové komentáře podle mne nejsou vhodným mediem pro vyjádření tohoto...

      Vymazat
    8. To se dělá těžko - jelikož zejména transholky nechtějí slyšet a ani nechtějí mluvit o problémech. Prostě nechtějí vidět, že spoustu holkám tento přístup lékařský přináší utrpení. Buď problémy pak neskutečně bagatelizují a nebo přenáší z lékařského problémů na samotnou holku, že si za to může svým přístupem...To samé dělají sexuologové v ordinacích , prostě dost lidí slepý k problémům ostatních. Takové lhostejnost mě překvapuje. Ale třeba se dožiji zlepšení.. a snad skončí stav, kdy chce někdo řešit účinky HRT a od sexuologa místo toho příjdou rady k nošení sukně :D

      Vymazat
  2. Když sme u toho snažení se doktorů o HRT, tak jestli ty návaly horka nejsou zrovna z "menopauzy" nedostatku E.
    Protože jestli jsou to prášky, předpokládám estrofem tak ten se může vstřebávat dost nerovnoměrně a může to padat i pod "ženské" hladiny.

    OdpovědětVymazat
  3. Omfg, ja čtu prášky a on to bude neofollin. Omluva moje idiocie.
    Ale mění se ty návaly horka podle dnů od injekce. Jestli je to v dávkování 5mg/w tak ke konci týdne zas ty hodnoty jsou dolů

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já před Neofollinem měla měsíc samotný androcur, tak předpokládám, že je to hodně dané tím...

      Vymazat
    2. Moc nechapu proč se dává u nás samotný antiandrogen/Androcur dopředu.
      Estrogen, zvláště v tom neofollin je sám o sobě relativně dobrý antiandrogen. Nemá některé antianrogení účinky,(AR-antagonist, zastavení produkce v nadledvinkách) ale zastaví produkci ovládacích hormonů LH, FSH a produkce v těle se "sama vypne"
      respektive spadne z M Normy 20-40nM někam na vrch ženské 3-10.
      Pravda Androcur je v tomto "zbraň hromadného ničení, testosteron spolehlivě drží k 1nM což je spodek F normy, taky tomu odpovídají vedlejší účink

      Vymazat
    3. Také nechápu. Neofollin 10mg spolehlive potlačí LH, takže produkce z gonád bude nulová. Produkci z gonád potlačuje tato dávka lépe než androcur. Je spostu případů, kdy 50mg androcuru nestačí v kombinaci se 4mg estrofemu PO a musí se podávat 100mg, což je šílená dávka.... no a někdy nestačí aní 100mg a lékaři pak neví, co s tím...ale nenapadne je zvýšit dávku estrogenu, prostě ty 4mg estrofemu ideální :D

      Vymazat
  4. Sue " a pak si fakt nejsem jistá, jestli nejde spíš o to, stát se androgynem a říkat si středním rodem"

    to se povedlo, kdybych byly adnrogynem tak by mi současný stav vyhovoval...ale jsem binární žena a tak potřebuji vypadat jako žena a ne něco mezi.

    btw. nezkoušej na mě trans žvásty

    OdpovědětVymazat
  5. alicko jdi za svym a neposlou
    chej trolly ..ale pravda je
    i na 2 strane..
    bud rada ze nejsi na venkove
    ze mas svou praci a sve bydleni
    .co mam treba ja?
    at se dari :))

    OdpovědětVymazat