pátek 26. ledna 2018

Jdeme volit

- pokles kultury občanské společnosti - emotivnost a zkratkovitost - role LGBT témat v rozhodování ve volbách - sebranka konzervativních stařešinů - relikty tradičního uspořádání - role a možnosti prezidenta - marketingové tahy - proklamovaná slušnost - spasitel není - jak zhodnotit situaci -

         Zamyšlení nad prezidentskými volbami zcela jistě není příliš obvyklé téma na takovémto blogu, ale co. Nejsem jenom transka, ale i člověk, který se zajímá o dění v občasné společnosti a čím dál tím víc přemýšlí i o aktivním zapojení do společnosti. Protože ta to potřebuje, jak je vidět na její čím dál tím větší rozhádanosti, na tom, že ve volbách získávají mandát i strany zastoupené lidmi s pochybným intelektem a zjevným nedostatkem jakýchkoli znalostí potřebných k výkonu poslanecké funkce.
        V tomto kontextu je naprosto nepochopitelná samotná existence přímé volby prezidenta - ta už ze svého principu bude společnost rozdělovat, protože na konci skončí dva kandidáti s nejvyššími preferencemi, kteří se jeden vůči druhému budou zcela jistě vymezovat, protože negativní kampaň se šíří daleko více, silněji a rychleji než ta pozitivní. Podloženo i tou trochou analýzy. A aby toho nebylo málo, celé je to podpořené dnešní zkratovitou “novinařinou”, která má ve zvyku až příliš vytrhávat věci z kontextu. Narážím třebas i na výrok o Prague Pride a nahých prdelích páně Zemana, po kterém se zvedla hysterie, která z něj udělala naprostého homofoba, když přitom dlouho vyjadřuje podporu adopcí homosexuály. Na rozdíl od pana Drahoše, který by je prý dlouho zvažoval.
         Z toho pak vyplývá otázka, jak moc velkou roli by v mém rozhodování měly hrát LGBT témata, když přeci jen do této komunity patřím. Je spousta lidí, kteří řeknou, že přece jsou důležitější problémy, problémy které trápí celou společnost. Na druhou stranu, pokud nebudeme volit politiky, kteří tato témata, ať už adopce a manželství homosexuálů, nebo změna pohlaví na občance bez nutnosti sterilizace, vnášejí do veřejné diskuze, kdy pak má v tomto dojít k nějaké změně? Vždyť témat, které trápí větší kus společnosti bude vždycky spousta! A ty LGBT témata se třeba dotýkají jen nás, ale dotýkají se nás silně a bolestivě, tak bychom je měli tlačit k diskuzi - vždyť takováto úprava zákonů není nijak zvlášť složitá a to ani z morálního hlediska, pokud se budeme řídit pravidlem “Nikomu to neublíží a někomu zlepšíme život? Jdeme do toho!”.
     Nicméně, ani u jednoho z kandidátů nemáme příliš prostoru předpokládat, že by mohli mít nějakou větší snahu tyto obecně více liberální témata předkládat. Ono to bylo krásně vidět i na tom výběru kandidátů. Na rozdíl od voleb minulých, kde se nám sešla pestrá sebranka žen, politiků, šlechticů a potetovaných umělců různého věku, tady jsme skončili s partou konzervativních dědků, kteří se lišili jen svou polohu v této části spektra. Jedinou světlou výjimkou byl Hilšer, který působil opravdu svěže, liberálně a jako ten správný člověk, který by mohl přinést na hrad trochu pozitivní energie a překvapil i svým skvělým výsledkem se skoro žádnou kampaní.
        Nicméně, nepřekvapivě nám zbyli dva kandidáti s nejvyššími preferencemi. Jeden konzervativní a šovinistický děd z vysočiny, pijící pálenku po panácích a vyprávějící bonmoty o znásilnění. Druhý klasický konzervativní úctyhodný profesor, samozřejmě zcela normální, dokonce jezdící každý víkend na chatu, s manželkou, která se místo kariéry spíše věnovala teple rodinného krbu, prostě atomová rodinka z padesátých let. Pro mladou, spíše společensky-progresivně a čím dál tím feminističtěji (když se člověk nějakou pohybuje jako chlap mezi chlapy, tak si prostě všímá) naladěnou holku docela mizernej výběr.
        Ale tak jako dobře, koneckonců prezident vlastně až tak moc pravomocí taky nemá, takže holt můžu nejít volit nebo trochu snížit laťku, ono přeci jen když už žádný kandidát, se kterým se dá jakžtakž ztotožnit s tématy, které jsou pro mě klíčové není, tak přeci jen u prezidenta jsou další důležité vlastnosti, ať už je konzervativní nebo liberální. Měl by hlavně mít informace, nahlížet na problémy společnosti z odstupu, objektivně a se širokým rozhledem, a hlavně umět spojovat společnost (k čemuž právě to předchozí může krásně využít), u témat u nichž se společnosti polarizuje vstoupit do diskuze a říct “hele ty liberální kavárenskej hipíku a ty konzervativní venkovskej burane, oba máte trochu pravdu, ale jdete už moc do extrému” a prostě trochu tu situaci uklidnit. Opravdu být prezidentem všech a ideálně i mít nějakou trochu čitelnou vizi směřování, aby se jeho výkon dal opravdu objektivně zhodnotit a nevypadalo to, že věnuje energii na politikaření a držení se u moci spíše než politice a řízení směřování země. Nicméně i tohle našim současným kandidátům poněkud schází. Občas si říkám, že bychom měli kandidátům výslovně zakázat jakoukoli kritiku svých protikandidátů a mluvit pouze o svých vlastních vizích. Třeba by je to konečně přinutilo se taky trochu snažit o opravdovou diskuzi, kde jsou zbraní relevantní argumenty a nikoli triky marketingových poradců, překroucené výroky, střídání názorů a emocionální výlevy. Takhle dneska nevím, co je vlastně opravdu kandidát a co pouze jeho role, co je doopravdy jeho názor a co je jen něco zabaleného do sladké vaty tak, aby se to zalíbilo předpokládané cílové skupině voličstva.
         A zbývá nám asi poslední kritérium, toliko vyzdvihované odpůrci současného prezidenta. No, upřímně, nemít v hlavě posledních pět let panování současného prezidenta, tak ho snad i volím. Pan profesor Drahoš předvedl místo své dřívější slušnosti spoustu zkratkovitě, skoro až Babišovsky znějící útoky zaměřené na přešlapy našeho prezidenta. Zatímco pan Zeman pro tentokrát překypoval poněkud přehrávanou státnickou noblesou, jeho útoky nebyly tak ostré, bonmoty si zachovaly úroveň a celkově se nechtělo věřit, že to byl tentýž člověk, který v úterý působil jako urážející ješitný dědek kynoucí lůze. A upřímně nevím, zda by si měl pan Drahoš vyměnit marketingového poradce, který mu doporučil útočnost anebo se přihlásit na kurz sebeovládání, pokud už ze Zemanovy blahosklonnosti začal ztrácet nervy.
          Aneb jak je vidět, Drahoš není žádným naším spasitelem - toho se z něj opět snaží udělat jeho podporovatelé. Stejně jako Zemanovi podporovatelé se ze Zemana snaží udělat někoho kdo nás spasí před migranty a Bruselem. Na jednu stranu nevíme, zdali se z mile vypadajícího profesora nestane další mocí posedlý egomaniak (po jeho neskutečně Klausovsky samolibém úsměvu jsem byla celá rozpačitá), na tu druhou máme u jezevce z Vysočiny pět let důkazů, že u něj je to jistotou. Upřímně, hlavní hvězdou debaty byla skvělá moderátorka, paní Witowská, která oba pány zvládla, i po trošku slabším začátku, oba. A se svým vystupováním, charismatem a rozhodností by podle mne byla skvělá kandidátka, pokud bych nehodnotila její, pro mne neznámé, politické názory.
         Ale co je nejdůležitější nakonec. Volit má smysl. Pokud nebudeme volit my, ostatní volit půjdou a my promrháme možnost svými hlasy nějakým, byť malým, kouskem ovlivnit směřování naší země. A tedy i částečně směřování našeho života. A co je ještě důležitější, ať už jsou naše názory na kandidáty jakékoliv, přeci nemá cenu kvůli ním trhat přátelské vazby, jak to už dneska vidím a jako jsem to viděla i u těch minulých voleb. Vždyť tím nic nezískáme, maximálně se více uzavřeme do své názorové bubliny. A jak bez argumentů a oponentury protistrany opravdu objektivně zhodnotíme situaci?

1 komentář:

  1. mila alicko
    no stejne muzes mit operaci
    pohlavi a mit praci a bydleni
    a se branit a nevim co..
    jo zeman neni dana international a stejne jestvujou
    lidi jako landa ..
    rika se to vyjadruje jaky lidi
    takovy politici..
    ty dumas co ses nad sebou
    no nakonec muzes SRS
    a policie te ochrani..
    mas z, ceho a muzes a i kdyz
    misty hromy blesky stejne
    nestracis mamu a tatu a sourouzence..
    jine jo.. zeman nezeman
    stejne srs mas zadara
    ..pokud to neomezi politikove
    a zadny neni mtf..
    vis..:) dobrou paa

    OdpovědětVymazat