sobota 3. února 2018

Jak na diplom a co nového

- chlapi jsou slepí - vypadám neurčitě - jak jsem málem měla rande - dáma i pod umělým osvětlením - já budu vždy já - vysokoškolské diplomy - trocha zákonů - rady od kanceláře ombudsmanky - i toto se řeší -

         Krom toho, že je ze mne čím dál tím větší feministka, tak si taky všímám toho, jak umí být chlapi nevšímaví. U mě v práci v kanceláři už to ví skoro všichni, až na jednoho. Jednou nějak přišla řeč na to, jak se lidé všeobecně mění, já nadhodila, že taky vypadám o dost jinak (a jako jo, když jsem se porovnala s půl roku starou fotkou, tak ten rozdíl je tam fakt dost znatelnej - dvanáct kilo dole, nějaký epilace, vytrhaný obočí a hormony udělaj svoje) a kolegyně mu ještě ukázala mou asi rok starou fotku na intranetu. Jediný rozdíl prý je, že nemám vousy.
          Nejspíš by mi to tu náladu dost zkazilo anebo bych si nejspíš prostě řekla “no co se divíš holka, jsi na hormonech pár tejdnů, počkej si”. Ale asi už začínám působit trochu jinak. To, že na prodavačkách v obchodech začíná být vidět zjevný zmatek, když neví zda jsem “pane” nebo “paní” a užívání zájmen nebo minulého času se vyhýbají občas přímo komicky už tu máme pár týdnů. I to, že se setkávám s o dost nepříjemnějším zíráním, zejména od starších lidí. Zrovna pár dnů zpátky si to jdu domů z práce, proti mně jde nějaký postarší pán a div mu nevypadly oči z důlků. Nebo neukroutila hlava.
         No a poslední dobou už jsem pro jistotu slečna. Například před týdnem jsme byly vyprovodit kamarádku, která se u nás stavovala, M ještě skočila do sámošky a já zůstala před ní si v klidu zakouřit. Najednou se přede mnou objeví nějaký kluk, cca mého věku, trochu šprtík, ale jinak sympaťák a:
            K: “Ahoj.”
            A: “Ehm… My se známe?”
            K: “Eee aha asi ne, promiň”
         Po této extrémně krátké konverzaci opět zmizel pryč, k nějaké další slečně, se kterou pak odešel. Očividně nějaký rande. Mimochodem, oblečená jsem byla, jako když chodím do práce. Unisex parka s kožíškem (která už je mi velká, hihi), červený džíny, elegantně (a unisex) vypadající kotníkové boty a šála s notičkami. Žádný makeup a rozcuchaný vlasy.
         Ale to venku byla tma. To v mé další příhodě už je světla více. Předevčírem nás pan řidič autobusu, poté co se M povedlo blbě strčit do dveří, že se nechtěly zavřít, napomenul s kroucením hlavy slovy “Dámy, takhle kvůli vám teď možná neodjedeme nikdo”.
        No, a takové drobné radosti mi vždycky o kousek pozvednou sebevědomí, cítím že se mi pomaličku vytrácí moje panika “co když vypadám prostě jako namalovanej chlap”, že jsem prostě opravdu holka, pořád, i když už si jednou kvůli okolnostem musím hrát na kluka. A za chvilku už mne nebudou tak moc štvát vousy, trochu mi ještě splasknou ramena a já se nebudu bát začít s RLT. Když se podívám do zrcadla, tak mám sice kolikrát pocit, že prostě vypadám strašně mužně, že mě by si nikdo s holkou prostě nespletl a že se na tom ani nic nemění, ale jak říká jedna moje kamarádka, i to je z velké části daný tím, že si to namlouvám. Prostě jen já vypadám jako já, i když budu vypadat jako “ženská já”, tak ty moje rysy budou furt moje, i když ženštější. A protože jsem prožila většinu života jako chlap, tak mám spojeno, že moje rysy se rovnají mužské rysy. No, a to taky musím nějak překonat.
          A další věc, už několik měsíců zpátky jsem se snažila zjistit, jak je to s diplomem na mé vysoké škole. Reakce mého studijního oddělení byla ve smyslu: “To studium už bylo uzavřeno, opis diplomu vždy s nacionáliemi v době dokončení studia”. To se mi samozřejmě nelíbilo, vlastně bych po tom, co to celé dokončím pouze dvě možnosti. Buď se okamžitě při nástupu do nějaké práce odpovídající mé kvalifikaci vyoutovat, což mi připadá dost ponižující i kdyby s tím stokrát nikdo neměl mít problém, protože je to jen a jen moje věc, a nebo diplom spálit, jít dělat něco jinýho a zahodit léta studia a získané možnosti. Řekla jsem si, že požádám o radu někoho s vyšší autoritou a obrátila se na kancelář ombudsmanky pro lidská práva s žádostí o radu, jak v takovémto případ postupovat, protože zákon obsahuje právní úpravu, která zajišťuje, aby s novými údaji byl vystaven stejnopis pouze maturitního vysvědčení, výučního listu a diplomu o absolutoriu. Na vysokoškolské dokumenty se toto nevztahuje a školy tak mohou postupovat dle své vůle (nevím, co je tak těžké na nahrazení těch vysvědčení ve školském zákoně 3/2015 Sb. §4 odstavec 6 univerzálním “doklad o dosažené kvalifikaci”).
       Kancelář ombudsmanky mi odpověděla, že dle vyjádření odboru vysokých škol MŠMT (ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) vysoké školy v konkrétních případech vychází transsexuálním osobám vstříc, že v tomto případě nejspíše šlo o jednorázový exces daný tím, že u nás na fakultě se takováto situace ještě nevyskytla a, že mi doporučují vysvětlující dopis obsahující následné informace:
           Popis současné právní situace. Ředitelka odboru vysokých škol MŠMT k tomu výslovně uvádí následující: „Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, pořizování výpisů, opisů nebo kopií náhradních dokladů o studiu, kam patří i vysokoškolské diplomy, které jsou uvedeny v § 57, neupravuje. Vychází se ale z toho, že jde o archiválie stejně, jako tomu je v případě dokladů o rozhodných událostech pořizovaných z Matriky studentů podle § 88 zákona o vysokých školách. Z tohoto důvodu se postupuje při vystavování opisu nebo kopie vysokoškolského diplomu ze znění § 40 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové stlužbě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (podrobnosti jsou pak uvedeny ve vyhlášce č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, a vyhlášce č. 645/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Citovaný zákon č. 499/2004 Sb., ale upravuje pouze pořizování výpisů, opisů a kopií archiválií. To znamená, že v případě vysokoškolských diplomů upravuje pouze vystavování jejich opisů a kopií a nikoliv vystavování nového vysokoškolského diplomu v případě změny pohlaví absolventa, který tento diplom obdržel.“.
          Informaci, jakým způsobem jsou tyto situace dle zkušeností MŠMT běžně individuálně řešeny (v konkrétních případech byla vždy předmětná situace vysokou školou po projednání s MŠMT řešena individuálně a vstřícně, tedy vysoká škola takovému absolventovi nový diplom vydala za předpokladu, že dříve vydaný diplom odevzdal), aby řešení bylo k trans absolventům maximálně citlivé.
       Informaci o tom, že odbor vysokých škol MŠMT je ochoten a připraven vysokým školám poskytnout bližší informace a podporu při řešení obdobných situací, obrátí-li se na něj.
      Dále také bylo zmíněno, že se toto paní ombudsmanka ujala řešit více globálně a nyní komunikuje s MŠMT o metodickém usměrnění postupu vysokých škol, což mi připadá jako skvělá zpráva. No, a doufám, že tohle třeba i někomu pomůže.

4 komentáře:

  1. U mě na škole měli s dipolem nejdříve taky problém. Že se s tím nesetkali, tak položili dotaz pravnickýmu oddělení a to sdělilo, že není žádný problém v tom vydat diplom na nové jméno. Btw. proč to ale řešíš na neutrál? Bych řešila až na finální jméne ...teda finální, sama se ještě párkrát přejměnuji :D dvakrát je málo do života...

    Jinak je to u mě stále bída , po půl roce mě sice oslovovali jako holku zcela běžně, ale pak z očí do očí to vidí všichni a po mnoha letech na HRT 90% lidi rozpozná můj obličej mužsky z očí do očí.

    Třeba minulý týden se mi opět stálo...nakračovala ke mně a "paní" něco vykládala a pak se požádně zakoukala do obličeja a nebo "pán".
    A toto se mi stává běžně po mnoha letech na hormonální léčbě. díky tomu vůbec nemůžu fungovat mezi lidma, děsný život.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele jako já to neřeším na neutrál, já to spíš řeším nějak všeobecně předem, protože jsem control freak a chci mít nějak předem jasno, jak moc náročný to bude :D

      Fuu, to ti docela nezávidím :/ Upřímně nevím co bych v takové situaci dělala...

      Vymazat
  2. blahopreju ses hodna a chytra
    . .ne bezny u holek.
    ono je to srandovni ze te
    jiz nezna okoli no bud rada
    ze je tohle alespon.
    preju hezky vecer pozemstanko
    alice;)

    OdpovědětVymazat
  3. Je zajímavé, jak píšeš, že když se podíváš do zrcadla, tak vidíš (zřejmě) tu realitu, co vidí ostatní, tu více mužskou tvář. Já totiž (a tváří se to tím pádem spíše jako problém) vidím tu druhou, ale okolí nějak ne, takže sbohem potěšující oslovení, nikdo mne tak nenazve...
    Vysokoškolské diplomy a jejich řešení mne (zatím ještě) netrápí, dokonce bych si mohl namluvit, že na škole mám vlastně štěstí (už ale jen chvilku), protože můj třídní je gay a tak leccos chápe více než ti heterosexuálové.
    Já jedu co se týče rozhovorů s lidmi, kteří neví na neutrál, sice se občas trochu zaseknu, ale je klid :D

    Zdíša

    OdpovědětVymazat